2. Co je to kyberkultura? Vymezení a periodizace.

7. prosince 2009 v 17:45 | Radek |  2. Historie kyberkultury
Správce: Radek
Oponenti: Jarek, Ondra

2. Co je to kyberkultura? Vymezení a periodizace.
(40.-90.léta 20.stol. Od zrodu výpočetních technologií a kontextu zrodu jejich raného vývoje po kyberpunk, kriminalizaci hackerského hnutí.)



Co je kyberkultura?


Kyberkultura je mnohoznačné, matoucí, nejasné označení jen špatně ohraničené skupiny fenoménů. Stávající definice kyberkultury zastřešují vždy jen určité výseče problematiky, nikoli však téma kyberkultury v celé možné šíři (kulturní fenomény provázané s "kybertématy" - tedy kybernetikou, pokročilými informačními technologiemi, digitální revolucí, kyborgizací lidského těla apod.).
Období od 40. let (resp. od 60.) let do počátku 90. let 20. stol je pak definováno jako raná kyberkultura a je reprezentované souborem kulturních a symbolických praktik spojených s novými technologiemi - má povahu souboru inovátorských subkultur, rozvíjejících se v této době - jež dala vzniknout kulturní identitě pokročilých informačních a komunikačních technologií; formaci, jež technologie "opatřila" kulturními diskurzy, kulturní praxí a mytizujícími naracemi. Období po počátku 90. let nazýváme současnou kyberkulturou (ikdyž by i toto tvrzení již stálo za revizi). Mezi ranou a současnou kyberkulturou je značný rozdíl -jedná se o dva různé, historicky nejasně oddělené fenomény, z nichž první se podílel na vzniku druhého, ale které rozhodně nemohou být ztotožněny. Zatímco raná kyberkultura je uzavřenou kapitolou, historickým kulturním textem, současná kyberkultura, živá a proměňující se, teprve zraje. Pomyslnou osu tohoto zlomu tvoří vztah kyberkultury jako souboru Subkultur k majoritní společnosti, vztah kyberkultury ke kulturnímu mainstreamu i vztah kyberkultury k mainstreamu akademickému. Kyberkultura se od svého vzniku v šedesátých letech až do konce let osmdesátých vůči kulturně-společenskému mainstreamu přinejmenším manifestně vymezuje, aby se po přechodném období, spadajícím zhruba do konce osmdesátých a první poloviny devadesátých let, stala jednou z jeho pevných a významných součástí. V rovině tohoto zlomu je vedena linie rozlišení mezi ranou kyberkulturou a současnou kyberkulturou.

Periodizace rané kyberkultury:



První etapa rané kyberkultury
Kyberkultura vyrostla z kořenů amerických hackerských Subkultur. Zpočátku (přinejmenším do sedmdesátých let) zahrnovala pouze studenty, programátory, výzkumníky a akademické pracovníky z oblasti kybernetiky, počítačových věd a informatiky. Počátek první etapy kyberkultury je spojen se vznikem komunity hackerů na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v roce 1959 (Levy, 1984), formulování konceptu kybernetického organismu, kyborga, M. E. Clynesem a N. S. Klinem v roce 1960,
rozvinutí konceptu hypertextu T. H. Nelsonem a jeho první realizace D. Engelbartem a vznik
projektu ARPAnet, předcházejícího současným počítačovým sítím.
První hackerská komunita, nazvaná podle modelářského spolku Tech Model Railroad Club, se konstituovala na přelomu let 1959 - 1960 na MIT.
V této době se zrodila kyberkulturní nedůvěra k autoritě i tělesnosti, touha po emancipaci a žízeň po nespoutaném kontaktu s technologií. V této době se rodí i další témata typická pro celou ranou kyberkulturu - osobní autonomie a rozvoj individua, víra v (kladný) transformativní potenciál nové technologie (počítače) a vymezení se vůči hlavnímu společenskému a hodnotovému proudu, vymezení skrývající v sobě apel na kvalitu změny.
V této době, byl shodou okolností formulován i koncept kyborga, který představoval inspirativní symbolické prolomení bariér mezi strojem a lidským tělem a pro budoucnost kyberkultury znamenal jeden z nejvýraznějších diskurzivnich a narativnich příspěvků ze strany kybernetiky. Kyberkultura si kyborga nicméně měla přivlastnit až později, po vzniku kyberpunku v osmdesátých letech, kdy jej učinila základem své politiky tělesnosti.
Současně se prosazovala idea hypertextu, kterému byl přisuzován značný emancipační potenciál, vyplývající z možnosti vzepřít se totalitě psaného textu a nově a dynamicky strukturovat spolu s textem i jím nesené a fixované vědění.
V této době, tedy v šedesátých letech, také vzniká řada dalších textů, které kyberkulturu později značně ovlivní - na poli sociálních věd jsou to například práce technologického
deterministy M. McLuhana, na poli fikce pak především díla řazená k tzv. Nové vlně SF (reprezentovaná např. texty J. G. Ballarda), a beletrie P. K. Dicka.



Druhá etapa rané kyberkultury
Druhá etapa rané kyberkultury spadá do sedmdesátých a počátku osmdesátých let, kdy kyberkultura vyšla spolu s programátory a technologickými fanoušky za brány univerzitních pracovišť - ústředním motivem etapy se stalo zpřístupnění výpočetní technologie, vznik mikropočítačů a jejich prudký rozvoj, jenž zrodil celé nové průmyslové odvětví.
Vývoj prvního mikroprocesoru společností Intel (1971) předznamenal proměnu počítače z nákladného, velkého a specializovaného stroje v objekt spotřeby a zábavy - mikroprocesor byl základním předpokladem miniaturizace a zlevnění výpočetní techniky. První digitální mikropočítače vznikaly již od zahájení prodeje mikroprocesoru a vznikali i podomácku kompletované stavebnice. Prvním známějším z těchto strojů se stala stavebnice Altair 8800 z roku1974.
Hackerské komunity na vznik dostupné výpočetní technologie reagovaly zakládáním počítačových klubů, z nichž nejznámějším byl patrně Homebrew Computer Club. Na podzim roku 1976 dokončili Steve Wozniak a Steve Jobs vývoj počítače Apple.II, poprvé označeného jako osobní počítač {Personal Computer - PC).
Vedle účasti na dění v počítačových klubech se na počátku sedmdesátých let mezi technologickými fandy rozšířila záliba v objevování a využívání mezer zajištění dálkových telefonních hovorů. Ti, kdo se této činnosti věnovali se označovali Phone phreaks. Tuto subkulturu tak lze chápat jako jistou předehru vzniku počítačových klubů i jako jejich souputníka. Osobní počítač postupem času přestal být pouhou technologickou výzvou, oslovující pouze technologicky orientované skupiny hackerů a phone phreaků, ale i prostředkem zábavy a pracovním a edukačním nástrojem. A právě uživatelé, vidící v mikropočítači spíše nástroj, nežli cíl, převezmou iniciativu v následující etapě.



Třetí etapa rané kyberkultury
Začátek třetí etapy rané kyberkultury, spadající do osmdesátých let, je spojený s jejím významným rozvojem ve všech rovinách. Ten souvisel s nadále pokračujícím šířením osobních počítačů (které se zejména ve Spojených státech a v západní Evropě prosazují jako kancelářský nástroj a prostředek domácí zábavy)13, a se vznikem veřejných počítačových sítí. V této etapě se utváří pro kyberkulturu důležité kyberpunkové literární hnutí, jež zúročilo již dříve vzniklý koncept kyborga a které se stává prvním mluvčím kyberkultury a stojí za její sílící popularizací.
V etapě třetí v jejím rámci vedle nové generace negativizovaných (a posléze kriminalizovaných) hackerů existují subkultury hráčů počítačových her, první virtuální komunity a v návaznosti na kyberpunk se rodítzv. digitální avantgarda, artikulující směřování i cíle kyberkultury.
Hackeři se z "uživatelské kyberkultury" postupně vydělují. S kompjuterizací phreaků a příchodem nové generace hackerů se hackerská subkultura značně omlazuje a s industrializací výroby počítačů, s uplatňováním autorského práva na softwarové produkty, se vznikem veřejných počítačových sítí a pod vlivem kyberpunku se mění i ohnisko jejich zájmu. Kyberpunk doplňuje o nové prvky hackerský étos17 a posunuje jeho vyznění obdobně, jako proměňuje identitu hackera -18 Hacker se stává "datovým kovbojem" a místem jeho seberealizace stává kyberprostor, tedy prostředí sítě (přejato z kyberpunku - W. Gibson, Neuromancer).


Čtvrtá etapa rané kyberkultury
Závěrečná a v mnoha ohledech klíčová čtvrtá etapa rané kyberkultury je obdobím jejího definitivního splynutí s majoritní společností. Tato etapa začíná na konci osmdesátých let a rozpouští se někdy v polovině let devadesátých -její "konec" nemá ovšem smysl přesněji stanovovat, neboť událostí a procesů, signalizujících proměnu kyberkultury, je možné najít přinejmenším několik.
Důležitým trendem, typickým pro tuto etapu, je pokračující nárůst počtu uživatelů počítačů a počítačových sítí. Širší akceptace této technologie a postupný přerod počítače v masově využívané médium, zahrnující a proměňující média starší, byly umožněny sjednocováním technologických a programových standardů, snižováním ceny a zvyšováním výkonu počítačů a zpřístupněním jazyka nových médií.
Jedním z příznaků proměny rané kyberkultury bylo tvrzení některých kyberpunkových literátů a literárních kritiků, že kyberpunk je mrtvý. Tento bonmot paradoxně přichází na počátku devadesátých let, ve chvíli, kdy kyberpunková témata dobývají mainstream. Punk se vymezuje vůči mainstreamu. Umírá ve chvíli, kdy se stává jeho součástí. Vzniká tzv. digitální avantgarda, charakteristická výrazným technooptimismem (jsou to umělci a literáti, akademici a technologové, považující se za hrot kyberkultury).
Vznik magazínu Wired lze skutečně považovat za další z bodů, určujících konec rané, předmainstreamové kyberkultury. Wired učinil ze životního stylu hackerských Subkultur komoditu, objekt popkulturního zbožštění a marketingového zbožnění. Wired byl - spíše než médiem určeným pro kyberkulturu - médiem o kyberkultuře. Na stránkách Wired dostávaly prostor mimo jiné přední postavy digitální avantgardy, počítačového průmyslu, technologické publicistiky i výzkumu - digerati. V této době vzniká spoustu zásadních textů o kyberkultuře Kyberie (1994, česky 2000) Douglase Rushkoffa, Digitální svět (1993, česky 2001) Nicholase Negroponta, Chaos a kyberkultura (1994, česky 1997) kontrakulturního guru Timothy Learyho, nebo Hackers Crackdown (1992) Bruce Sterlinga.
Politizaci raně kyberkulturních narací, která je další neklamnou známkou konce rané kyberkultury, ovšem předcházela právní normalizace kulturního a společenského prostoru kyberkultury, jež je symbolizována především sílící ostrakizací (Meyer, 1989: 17-20) a následnou masivní kriminalizací některých hackerských skupin v letech 1989 - 1991. Tento pro budoucnost významný střet zákona a kyberkulturních praktik, popsaný například Brucem Sterlingem (1992) či Johnem P. Barlowem (1990) nabyl jasných kontur v polovině osmdesátých let, kdy se někteří z hackeru dopustili otevřených útoků na servery telefonních společností i amerických obranných institucí. To přitáhlo pozornost k hackerským skupinám jako takovým. Po více než dvouletém sledování některých podezřelých hackeru začaly vyšetřovací orgány v květnu roku 1989 s postupným zatýkáním podezřelých hackeru, jež vyvrcholilo na jaře roku 1990, kdy v rámci operace Sundevil proběhly zásahy proti několika desítkám osob na území prakticky celých Spojených států.
Reakcí kyberkulturních kruhů na politizaci raně kyberkulturních narací (která je další neklamnou známkou konce rané kyberkultury, které ovšem předcházela právní normalizace kulturního a společenského prostoru kyberkultury),
byl vznik občanských aktivit, profilujících se opozičně proti státní moci. V červnu roku 1990 založili Mitch Kapor a John P. Barlow Electronic Frontier Foundation, nevládní organizaci, oponující nárokům státu na kontrolu kyberprostoru a hájící svobodu slova a další občanská práva na Internetu a angažující se během soudních sporů ve prospěch souzených hackeru.


Text byl oproti originálu zkrácen a částečně pozměněn. Originální text byl přejat z:
Macek, J. 2004. "Koncept rané kyberkultury." Média a realita, ed. by Binková, P. - Volek, J. Brno: Masarykova univerzita.
Dostupný také z URL < http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf >
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 slushy slushy | Web | 19. června 2015 v 9:47 | Reagovat

potrebuju půjčit peníze do irska :-P

2 Thozasgox Thozasgox | E-mail | 8. dubna 2017 v 2:36 | Reagovat

cialis information side effects usergroups
http://pharmashop-online.com - generic cialis
  dosage cialis
<a href="http://pharmashop-online.com">cialis online
</a> - cialis 20mg website
cialis sof

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama