4. Čeští mediální umělci na mezinárodní scéně

7. prosince 2009 v 16:00 | Alena |  1.1. Umění nových médií v bývalém Československu a v České republice po roce 1989
Správce:Katka
Oponenti: Radek

(otázka zpracována s využitím externích textů od Romana)

WOODY & STEINA VASULKOVI

(viz ot.Videoart!!)
-         původně Bohuslav Peter Vasulka, narozen v Brně 1937
-         studoval technologii kovu a hydraulickou mechaniku na škole průmyslového inženýrství, Brno. Později navštěvuje Akademii užitého umění, Fakultu Filmu a Televize v Praze, kde produkuje několik krátkých filmů.
-         Se Steinou (původně houslistka, narozena 1940 na Reykjaviku, Island) se potkává v Praze začátkem 60.let., 1965 se vzali a 1967 emigrovali do New Yorku.

New York
Steina pracuje jako hudebnice na volné noze, Woody jako multiscreen film editor, experimentuje s elektronickými zvuky, stroboskopickými světly a kolem 1969 s videem

The Kitchen - divadlo mediálního umění, založil Woody roku 1971 s Andreasem Mannikem. Ve stejný rok tam oba manželé uskutečnili první každoroční video festival. S Davidem Bienstockem spolupracovali na zorganizování A Special Videotape Show ve Whitney Museum.
V těchto raných dobách společně zkoumají elektronickou podstatu videa a zvuku, a vytváří dokumenty týkající se divadla, tance a hudby, se speciálním zájmem o scénu New York undergroundu.
1973 The Kitchen opouštějí!
1974 Vasulkovi se stěhují do Buffala, kde se připojili k fakultě Centra Mediálních studií na stát. NY universitě. V této chvíli se jejich zájmy rozchází: Woody se soustředí na Rutt/Etra Scan Procesor, Steina experimentuje s kamerou jako autonomním obrazovým nástrojem, při kterém vznikly Machina Vision series.
1976 Woody pracuje nejdříve s Donem MacArthurem, potom s Jeffreym Schierem, začal vytvářet konstrukci Digital Image Articulator. Tento přístroj ho seznámil s principy digitálního obrazu.
Od 1980 žijí Vasulkovi v Santa Fe (Nové Mexiko, USA). Steina pokračuje s videem, media performance, video instalacemi. Woody pokračuje s produkcí video prací, 3D počítačových grafik, a media konstrukcí.
1992 Vasulkovi organizují Eigenwelt der Apparate-Welt: Pioneers of Electronic Art, exhibici raných elektronických prostředků pro Ars Electronica, Linz, Austria, s laserdiskovým interaktivním katalogem. Vasulkovi byli rezidenčními umělci v National Center for Experiments in television (NCET), v KQED v San Franciscu a WNET/Thirteen v NY.

Steina a Woody jsou pionýři, kteří přispěli k vývoji video artu. Zkoumání Vasulkových na poli analogových a digitálních procesů a jejich rozvíjení elektronických obrazových prostředků, jež začaly v 70.letech, je umisťuje mezi prvotní architekty výrazové elektronické slovní zásoby tvorby obrazů. Zmapovali vyvíjející se formulaci syntaxu elektronického zobrazování, zatímco vyslovovali postupový dialog mezi umělcem a technologií.

Díla:
Mediální konstrukce
Brotherhood - dilema mužské identity, nikdy neutuchající pokus přetvářet přírodu. Toto následně vede k podmínkám polarizace a antagonismů v různých sociálních a filosofických stratifikacích. Mužské ospravedlnění válčení jako akceptované a základní součásti lidské evoluce. Znovu rozptyluje všechny koncepty lidské utopie z jejich praktikování, za to nabízí mužskou sexualitu a její nebezpečné hodnoty, výlučně ve formě obětí, póz a eventuálně ve vedení války. Brotherhood neargumentuje pro reformační program nebo obranu mužské strategie. Stojí soucitně na jeho straně, ale nemůže odolat ironickému záblesku v jeho jasně sebedestruktivním osudu.
Projekt Brotherhood je montáží šesti individuálních media konstrukcí různých velikostí. Jsou vytvořeny, aby jednaly vzájemně koordinovaným způsobem, nebo stály osamoceně jako individuální projekty.



Moving Images
Master Tapes
Studies in Noviny images

Still Works
Large Iris Prints
Photoshow for MMI

Studies
Studies in Analog
Studies in Digital
Computer Studies
Studies in Stereo

   Více o jejich tvorbě v následujících letech, úryvky videí a bohatý archiv The Kitchen je možné najít na stránkách. www.vasulka.org


Shrnutí:

Woody
  • Experimentátor s elektrickými zvuky, stroboskopickým světlem, videem
  • zkoumá elektronickou podstatu videa a zvuku, a vytváří dokumenty týkající se divadla, tance a hudby
  • 1976 Woody začal vytvářet konstrukci Digital Image Articulator. Tento přístroj ho seznámil s principy digitálního obrazu.
  • pokračuje s produkcí video prací, 3D počítačových grafik, a media konstrukcí.
  • Pionýr video artu, který přispěl k jeho pozdější formulaci


(Chutná omáčka k Vasulkovým - aneb Vasulka´s chutney:)
Klíčovou postavou ve Woodyho kariéře se stal Francis Thompson, pro kterého pracoval jako střihač a designer. V roce1966 spolupracoval na technickém provedení multiscreenů pro světové výstavy- např. EXPO 1967 v Montrealu (pro Thompsonovu společnost).
Ve stejném roce začíná experimentovat se zvukem
a stroboskopickou projekcí. S Alfonsem Schellingem vytvoří speciální kamery, které narušují princip camery obscury, jsou ovládané dálkově a mají pohyblivé projektory - vše co směřovalo k decentralizaci pohledu. Experimentuje také s 16 mm kamerou, kterou upraví tak, aby s ní mohl točit záběry v 360 ´ .
Z této praxe vznikly snímky jako: AIMLESS PEOPLE ORBIT, THREEE DOCUMENTARIES.
Odmítání kinematografických pravidel a norem Woodyho
a Steinu dovedlo k elektronickým médiím.
Práce v tomto oboru začala v roce 1969 a skoro okamžitě se ústředním zájmem stává problematika rámce (frame) ve videu. Projevuje se tady určitá rebelie (anarchismus) proti filmovému rámci, jeho různé narušování a odprošťování od regulí. Na rámcovou problematiku navazuje klíčový faktor tvorby
Vasulkových, a to transformace- čas a proměna. Mezi další vzorce, kterými se nechají inspirovat a vést patří: symbióza se strojem a boj proti institucionalismu v umění, který sehraje klíčovou roli při odchodu z The Kitchen.
  
Jejich první samostatné projekce se uskutečnily v únoru 1971 v East Village - centru alternativní kultury.
Představili zde zaměření své tvorby, jmenovitě: "abstraktní elektronické experimenty, záznamy rockových koncertů a dokumenty z představení gay-kabaretů a divadel" (Iluminace 2,2006: 111)[1]. Ohlas na jejich práci byl tak velký a optimistický, že se rozhodli založit vlastní místo pro předvádění videa. Objevili prostor v polorozpadlé budově hotelu Broadway Central na manhattanské Marcer Street.
15.června roku 1971 došlo k založení divadla
"The Electronic Kitchen" (podle bývalého uplatnění prostoru)
. Divadlo mělo několik podtitulů, např: divadlo elektronických médií pro video, film, hudbu a performance nebo další: testovací laboratoř pro živé publikum. Založení Kuchyně vycházelo z praktických důvodů, mezi jinými z toho, že starý ateliér už nezvládal nápory davu putujícího za jejich video-tvorbou. Do Kuchyně přinášejí svůj výjimečný pohled na umění a od začátku své počiny dokumentují, vytvářejí tak unikátní archiv vývoje videoartu v USA.
Ale v Kuchyni se nevařilo pouze z videa, byla prostředím, kde se prolínaly práce nad několika sférami umění. Její prostředí bylo intermediální a otevřené na nové experimenty, symbiózy videa a ostatních umění, např. elektronické hudby. Tím se začalo zpochybňovat i hranice mezi klasickým uměním a ostatními žánrovými kategoriemi.
Ovšem v prostředí, které se zakládalo na tvorbě a práci s novými médií se muselo přirozeně pracovat s kvalitní technologií. Prvními nástroji, které si Vasulkovi koupili byly: portapaková kamera, zvukový syntezátor k propojování zvuku a obrazu videa a tři identické monitory. Část technologického vybavení byla sponzorována z grantových prostředků, ale převážně vybavení bylo majetkem Vasulkových nebo jejích přátel.
Směr, který v Kuchyni razili se upínal k experimentům s elektronickým signálem, ovlivnitelností zvuku a obrazu, dokumentací a spojení s okrajovými žánry kultury- elektronická hudba, experimentální divadlo a performance. Na začátku své činnosti The Kitchen byla hostitelem i několika festivalů jako např.: Video festival, Festival PC umění nebo Women´s Video Festival. Později se do zájmu Kuchyně dostal i tanec, díky Andymu Mannikovi (spoluzakladatel), který se této oblasti věnoval a sledoval její dění v New Yorku. Svou činnosti rozšířili i do vědecké oblasti. Věnovali se seminářům a přednáškám o kybernetice, percepci, organizovali rovněž workshopy zaměřené na bio-feedback (biologická zpětná vazba, využívá biologických parametrů ke generování elektronických obrazů). ¨
Díky tak velkému a různorodému spektru zaměření se začaly stírat hranice mezi konkrétními žánry a mezi přípravou a přímým provedením, v tom smyslu, že se celý koncept The Kitchen začal přibližovat více happeningovým akcím.
Mezi osoby spojené s The Kitchen ( z času Vasulkových) byli: Andy Mannik, Dimitri Devyatkin, Rhys Chatham, Jim Burton a Robert Stearns. Mezi ty, kteří se v Kuchyni objevuji jako účinkující, se nachází umělci, kteří patří mezi
nejvýznamnější video-tvůrce: Aldo Tambellini, Stephen Beck, Nam June Paik, aj.
Vasulkovi v té době pracovali hlavně nad několika segmenty: živá videoperformance, obrazové kompozice s technikou klíčování a experimentování s percepcí.
V době, kdy divadlo v The Kitchen se začalo profesionalizovat a nabylo už i regulárního programu, smysl Kuchyně pro Vasulkovy byl ten tam. Už pro ně nebylo místo na hraní a experimenty, rozhodli se proto Kuchyni opustit v roce 1973 (pouhé 2 roky po její založení).
V srpnu 1973 se zřítí část budovy hotelu Broadway Central a The Kitchen se musí přestěhovat do nových prostorů na 59 Wooster Street. Novým ředitelem se stává Jim Burton, ale posléze se k ní dostává Robert Stearns. Začíná se vymezovat vůči prvotnímu zaměření a v jejím programu od roku 1973 přibývá hudebních aktivit, následně i performance a tance.
V roce1989 byl přidán i literární program. Dnes je The Kitchen galerií zaměřenou na mediální umění, video-archív a její podtitul zní: Centrum pro video, hudbu, tanec, performance, film + literaturu.
   Vasulkovi odchází do Buffala,na pozvání teoretika Geralda O´Gradyho a tam zakládají nové centrum Media Study.
Zkušenosti s vedením experimentálních center a později i s vysokoškolským vyučováním je ještě více upevní v přesvědčení, že je nutné nalézt tvůrčí existence pokud možno mimo instituce.
   Od začátku své tvorby razili cestu pozorování a dokumentace, zároveň se objevily pokusy se zpětnou vazbou a signálem. Absence střihu v tehdejším umění videa zapříčinila nemožnost zformování pásky do finální verze, ale vedlejším produktem tohoto nedokončeného procesu bylo rozvíjení samotné tvorby (této pásky).
Videokamera umožnila sledování a pozorování objektů a situací z blízka a v dlouhém časovém úseku (tentýž princip se dříve objevuje u experimentálního filmu a jeho tvůrců, např. u Jonase Mekase). Jeden z nejznámějších Vasulkových dokumentů je hodinový sestřih PARTICIPATION, který je sestaven s několika skečů natáčených mezi léty 1969 - 1971. V něm se projevuje krom technických záležitostí i náklonnost k okrajové kultuře New York City.
Vasulkovi mají ve svém archívu cca 300 hodin tzv. "surových pásek"(Iluminace 2, 2006: 128), tj. takových, které následně využijí v jiných projektech. Na těchto záběrech je patrný právě obrat k dokumentaci média samotného, zkoumání, kontrolování, proměňování technologie. V podstatě v práci Vasulkových jde jen o jeden zásadní princip, ke kterému se všemi výše zmíněnými metodami chtějí dostat. Jde o odhalování systému skrze jeho odchylování ze správného fungování (popř. správné funkce). Tato odchylka měla demaskovat odlišné vidění sama sebe. Vasulkovi nikdy nebyli utopisté, ani v době, kdy v USA nové technologie vzbudily nadšení a naději do budoucnosti. Jejich takřka anarchistický postoj (projevující se právě v odlišnosti vidění média) se projevoval i v ranném období The Kitchen, kdy bylo možné jej uznat za vzor anarchistického společenství.
   Pojem "transformace" se v tvorbě Vasulkových objevuje více než často. Přisuzují jí určitou důležitost, která ale závisí na procesu introspekce a v kontextu nových technologií i určitého dialogu se strojem. V tomto aspektu projevují v tvorbě mnoho autobiografických prvků, propojování kultury, technologie, poetiky a přírody.

   Více o jejich tvorbě v následujících letech, úryvky videí a bohatý archív The Kitchen je možné najít na stránkách. www.vasulka.org



Michael Bielický
1954, Praha
1969 krátce po sovětské okupaci Československa odchází s rodiči do emigrace v západoněmeckém Düsseldorfu
1975-1978 studuje medicínu na Heinrich Heine Universität v Düsseldorfu 
1978-1979 odjíždí do USA; cestuje přes kontinent, intenzivně fotografuje 
1980 žije v New Yorku, experimentuje s fotografií a vydělává si jako vozka v newyorském Central Parku 
1981 vrací se do Düsseldorfu, kde pracuje jako externí fotograf pro časopis Monochrom (1981-1984) 
1984 začíná studovat na düsseldorfské Státní akademii výtvarných umění (Staatliche Kunstakademie); po roce studia fotografie u Bernda Bechera přechází do ateliéru významného průkopníka videoartu Nam June Paika. Po absolutoriu působí v letech 1988/89 jako Paikův asistent

1991 vrací se do Prahy, kde na Akademii výtvarných umění zakládá Školu nových médií, kterou nadále vede. Ve spolupráci s pražským Goethe Institutem organizuje sympózia zabývající se dílem významného filosofa a teoretika fotografie, pražského rodáka Viléma Flussera, o němž natočil experimentální dokument (Flussers Fluss,1990) 
Od roku 1991 působí jako poradce Sorosova Centra pro současné umění. 
1995-96 vykonává funkci poradce pro kulturu a technologii v Radě Evropy ve Štrasburku
1996 zakládá Institut nestálých myšlenek v Kyjevě
1997 spolupracuje s High Tech Center Babelsberg (Potsdam, SRN). 
1999-2000 pracuje na vývoji prototypu interaktivního virtuálního prostředí 360°v Centru pro umění a mediální technologie (Zentrum für Kunst und Medientechnologie - ZKM) v Karlsruhe, SRN. 
1999-2001 tamtéž spolupracuje na realizaci projektu "virtuálního studia" (Virtual Set Project).
Od roku 2002 působí jako poradce pro založení Katedry nových médií na Univerzitě v Chiang Mai v severním Thajsku; současně stále vede Školu nových médií na pražské AVU.


Během posledních dvaceti let se Michael Bielický zúčastnil mnoha mezinárodních výstav, festivalů a sympózií zaměřených na mediální umění, kde prezentoval své projekty založené na experimentálním využití navigačních a video-komunikačních systémů a technologií virtuální reality.

Instalace "Tento rok v Jeruzalémě":
- parafráze tradičního židovského rčení L'šana habaa be-Jerušalajim (Příští rok v Jeruzalémě), jímž Židé v diaspoře po staletí vyjadřují naději na brzké sjednocení židovského národa ve vlastní zemi. Po téměř dva tisíce let se jednalo o nesplnitelný sen. Jak ukazuje instalace Michaela Bielického, dnes je díky vyspělé telekomunikační technologii a Internetu možné cestovat bez nutnosti opustit fyzicky místo, na němž se právě nacházíme.
Prostor galerie byl vybaven speciálním zařízením pro detekci pohybu (tzv. motion capture tracking system) pracujícím na základě využití infračervených paprsků vysílaných ze čtyř výkonných infračervených lamp a odrážených objekty v monitorovaném prostoru. Postavy návštěvníků, které tyto infračervené paprsky odrážely, byly snímány speciálními kamerami a získaná data byla následně převáděna do centra systému, který podle zadaných kritérií generoval obraz, jenž byl návštěvníkovým dvojníkem (avatarem), 3D modelem jeho postavy složeným z tzv. voxelů (3D pixelů). Pokud se návštěvníci pohybovali ve vyznačeném prostoru, jejich fyzická přítomnost byla zachycena kamerami a po zpracování dat systémem bezprostředně přenášena v abstrahované (voxelizované) podobě na projekční plochu. Na tu byla současně pomocí zadní projekce promítána situace snímaná webovou kamerou instalovanou u Západní zdi v Jeruzalémě. Obraz dění u Západní zdi byl prostřednictvím Internetu přenášen v reálném čase do prostoru Galerie Roberta Guttmanna po celou dobu trvání instalace. Díky projekční a detekční technologii a vysokorychlostnímu přenosu dat po Internetu se návštěvníkům pražské galerie naskytla jedinečná příležitost prožít zvláštní iluzi prolnutí prostorů a časů. Návštěvníci se prostřednictvím svých anonymních zástupců mohli alespoň na chvíli "ocitnout v Jeruzalémě" (i když pouze virtuálně), aniž by museli překonávat geografickou vzdálenost mezi oběma městy, či překračovat jakékoli hranice. Kompozitní obraz složený z pohledu na plazu u Západní zdi a avatarů návštěvníků byl prostřednictvím další webové kamery umístěné v galerii přenášen rovněž v reálném čase na webové stránky muzea, kde jej, podobně jako vybrané doprovodné akce, které se v souvislosti s uvedením projektu konaly, mohly sledovat tisíce dalších virtuálních "cestovatelů".

Společné výstavy:
1994   Šedá cihla 66/1994 Exil
2002   POLITIK-UM/New Engagement
2003   281 m2
2003 Ejhle světlo/Look Light


Shrnutí:

Bielický
  • Zájem o fotografii, experimenty s ní
  • Absolvoval ateliér pod vedením Nam June Paika v Düsseldorfu, stal se jeho asistentem
  • V Praze založil Školu nových médií
  • Poradce pro kulturu a technologii v Radě Evropy
  • pracuje na vývoji prototypu interaktivního virtuálního prostředí 360°, plus projekt "virtuálního studia" Virtual Set Project
  • tvoří projekty
    založené na experimentálním využití navigačních a video-komunikačních systémů a technologií virtuální reality




Frank Malina
1912 (Brenham, Texas), zemřel 1981 (Paříž)
1934 - absolvoval bc. Zkoušky na Texas Agricultural and Mechanical University
1940 Ph.D.
v Aeronautice
z California Institute of Technology
- světově známý vědec, patron amerického vesmírného programu. Úzce spolupracoval s matematikem Theodorem von Kármánem, vynalezl první raketu, která překonala bod 50mil nadmořské výšky, stávajíce se tak první sondážní raketou, dosahující vesmíru. Po II. SV končí s vědeckými povinnostmi a stěhuje se do Evropy, kde se připojil k nově zřízenému UNESCU (1947-53). Měl na starost podporovat rozvoj vědy a dohlížet na výzkum nejsušších zemských oblastí.
1953 odchází z UNESCA, aby se věnoval umělecké dráze, kinetickému umění
1955 první exhibice jeho kinetických maleb, Galerie Colette Alleny v Paříži
1963vytváří kinetickou nástěnnou malbu Kosmos (2,5 x 3 m)
1968 zakládá Leonardo, mezinárodní revue pro umění, vědu a technologii. Uvádí články umělců o jejich vlastní práci, zaměřuje se na interakci mezi současným uměním, vědou a novými technologiemi
Až do své smrti aktivní člen International Astronautics Federation, International Academy of Astronautics, které obojí spoluzaložil.
Pionýr kinetického umění; experimentální tvůrce. Vynalezl originální světlo-kinetické systémy, které umožnily jemu a dalším tvůrcům produkovat pohyblivé abstrakce vlastního druhu

4 hlavní klasifikace jeho kinet. um.:
1) Lumidyne System - použití elektrického světla k prosvícení namalovaného statického nebo pohyblivého prvku, někdy s přídavkem rozptylující membrány.
2) Reflectodyne System - použití elektric. světla. To je reflektováno na pohybující se zrcadla a jiné povrchy, které odráží světlo
3) Polaridyne System - užití speciálních optických efektů, vznikajících průchodem světla skrze polarizující materiál
4) Audio-Kinetic System - světlo, pohyblivé malby a skulptury aktivované různými intenzitami zvuku

Všechny zmíněné systémy zahrnují použití elektrického světla k vytvoření kompozice světelných a barevných vzorců v nepřetržitém pohybu. Subjekty Malinova kinetického umění reflektují nové obzory poskytnuté vědou a technikou (Orbit IV, Expanding Universe, Stairways to the Stars, Nebulae II, Polarit, Heartbeat of a Frog…)
Zvolením témat z prostředí vědy Malina směřuje pozornost k souhře mezi vědou a uměním naší doby. Malina vidí pohyb jako "faktum a aspekt moderního života, a nepoužití tohoto významného elementu ve vizuálním umění by bylo jako svázat si ruce za zády…věda nám nabízí nový pohled na vesmír a je na umělci přeložit tuto vizi do rytmických a estetických pojmů".

Shrnutí:

Malina
  • Celoživotní snaha podpory mezinárodní spolupráce vědy, technologie a vizuálního umění
  • Významný na poli vědy (rakety), působil v UNESCU
  • Jako umělec významný pionýr kinet. umění. Pohyb jako faktum moderní doby, významný element v um. tvorbě. tvůrce originálních světlo-kinet. systémů.
  • 4typy kinet. systémů-Lumidyne, Reflectodyne, Polaridyne, Audio-kinetic


Video z retrospektivní výstavy v Praze - obsahuje ukázky kinetických objektů! http://stream.avu.cz:8080/artycok.tv/2007/11/2007-11-15-vystava-malina/2007-11-15-vystava-malina-720p.wmv

Text ze slovníku Institutu Intermédií: http://www2.iim.cz/wiki/index.php/Frank_Malina
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavlína Veselá Pavlína Veselá | E-mail | 27. března 2015 v 14:23 | Reagovat

Dobrý den, na Vašich stránkách jsem nikde nenalezla Váš kontakt. Obsah blogu se mi velice líbí a chtěla jsem Vás kontaktovat ohledně nabídky spolupráce s druhým českým největším internetovým knihkupectvím. Pokud to bude jen trochu možné, napište mi, prosím, na pavlina@megaknihy.cz. Do předmětu uveďte název Vašeho blogu. Těším se na spolupráci, Pavlína Veselá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama